Stává se to právě tak často a právě tak předvídatelně, že si člověk samu možnost očekávaného vyústění není ochoten připustit ani nakrátko. Lidská bytost se v nastalé situaci nestačí ani rozhlédnout, natož zorientovat, a už je trhána na kusy v jiné, a prostorem letí jako nasládlý magazín šatnou dělníků. Existuje pocit nedostatku času někdy a jindy bezrozměrné svobody, nemající žádnou moc nad konáním, žasneme v obou případech. Koncert takových barev a nejrůznějších vibrací se odehrává nepřetržitě, od chvíle vzniku univerza po poslední okamžik. Sledovanost kolísá, jelikož právě okolnosti, které předvídáme, nás nutí neodbočit z cesty. Individualita odepírá možnost prozkoumat pařez a kráter a ztroskotanou vzducholoď a dostat tak lekci z "dalších možností". Má to jen jednu výhodu. Každý je totiž schopen určit kam až je možné se dostat a nevědomky to často prohlašuje. Mocná síla společenství zosobněná královnou i králem zároveň je všudypřítomnou a všemocnou. Nyní namacírujeme levou půlku...mozku.
Zkouška storno,
pouta byla uvolněna,
večer volno,
mohla být i olověná.
Měděný válec,
plameny z něj nadýchané,
průhledný na konec,
(ta)jemný nápoj, omamné!
pouta byla uvolněna,
večer volno,
mohla být i olověná.
Měděný válec,
plameny z něj nadýchané,
průhledný na konec,
(ta)jemný nápoj, omamné!
Představení připraveno a obsazení je následující: v hlavní roli Panmrtvola, ve vedlejších rolích banda idiotů. "Byla to skvostná podívaná", řeklá po představení erudovaná návštěvnice. "Byla jsem okouzlena čaroklenbou příběhu. Nebyl zcela etického rázu, což dokonale vyjadřoval úsměv a ušní botce Panamrtvoly. Epochální dojem dotvořila uvaděčka. Bylo to jedno z opravdu dobrých představení." Ohlasy se objevují ještě dnes, tři dny po onom světovém večeru. Jeden z návševníků dokonce vyryl děkovné zvolání na opěradlo sedadla, má se za to, že otvírákem na konzervy. Byl na něj objednán atentát. Zisky přesáhly očekávané částky, což zapříčinilo, že banda v pozadí za bandou idiotů měla úsměv nehraný. Autor scénáře a producent slíbili pokračovat ve spolupráci a zmizeli v závějích bublinek.
2 komentáře:
žák se učí od mistrů a málokdy dosahuje jejich kvalit, ani mně se tedy nemohlo povést dosáhnout tvé úrovně hned na první pokus ...
To vyznívá velmi pokorně, je mi sympatické. Rozhodně mě mistrem nenazývej. Nebo tě tak budu nazývat také. Vlastně myslím, že když už žijeme v zajetí slov, měli bychom pátrat po možnostech, které nám nabízejí. Cizí jazyk uvolňuje mou mateřskou češtinu a ta se tak stává více hravou.
Okomentovat