Kempování v horách

Po pečlivé rozvaze na téma "kde přespat, když všude je to zakázáno," rozbili jsme stan přímo u silnice. U silnice, kde nic nejezdí... jenže když už někdo jede kolem... tma, podezřelý stan v cestě. Auto zpomaluje, obhlíží naše auto, odjíždí. Noc.
Světlomety! Zmateně se hrabeme ze stanu. Policejní embargo. Pasporty, kontrola. Rihova Stepanka. Tak co, sakra, máme to sbalit? Nebo pojedem na výslech, nebo bude pokuta? A ze všeho nejvíc mně se chce čůrat a nemůžu jít, protože bych byla podezřelá z pokusu o útěk.
Pak nám pasporty vrátili. Na rozloučenou jeden z příslušníků pravil: "Zmeja! sss-sss-sss!!!" a při tom předváděl pohyby, za které by se hadí žena v cirkuse nemusela stydět. Vyrozuměli jsme, že teda máme dávat pozor na zdejší nástrahy divočiny a spíme dál.
A proč to všechno? No copa jsme mohli tušit, že jsme na atraktivní cestě pro Albánské uprchlíky?!?