Kde jste pořádní chlapi?!

Naplánovali jsme si výlet do parku Urho Kekkonen na severu Finska přes jarní prázdniny.Mělo jet 5 lidí původně,protože samozřejmě chaty v parku na přespání nejsou nafukovací.Nakonec to dopadlo tak,že nás jelo 8.O jednom členu naší výpravy jsem pochybovala ještě před odjezdem.Ale já ho nepozvala,tak jsem si říkala(naivně),že ten,kdo ho pozval se o něj postará.Ale ten kdo ho pozval se odpojil hned na začátku a španělského fyzika nám nechal na krku.Takže jsme s ním já a Terka zůstaly samy celý den do příjezdu zbytku naší skupiny.Den jsme tak nějak přežily s ním.Pak jsme si našli chatu na přespání,Terka začala rozdělávat oheň,já jsem začla zemetat zem,protože jsme se tam chystali spát a fyzik na nás vesele koukal a nic nedělal.Pak jsem začla sekat dříví a fyzik se mi po 5 minutách zeptal,jestli nechci s něčím pomoci.Tak jsem mu dala do ruky sekeru,ať to dřevo naseká.Praštil do toho takovou silou,že by ta sekera nepřesekla ani tu nejmenší větvičku!Nakonec z něj vylezlo,že nikdy nesekal dříví.....Tak jsem si tu sekeru radši vzala zpátky a poslala ho pro dřevo.Přinesl 4 polínka a zeptal se,jestli to bude stačit.Už jsem neměla sílu mu cokoliv vysvětlovat,že je jasné,že na celou noc to nestačí,tak jsem mu jen řekla,ať chodí dál pro dřevo.Šly jsme s Terkou spát na chvíli a nařídily si budíka na půl noc,že vyzvedneme na autobusu druhou skupinu.Fyzik říkal,že bude hlídat oheň,že se mu nechce spát....po 5 minutách jsme slyšely jeho chrápání :)V noci jsme vstaly,oblékly se,ale fyzik začal taky,chudák zase nepochopil,že jako někdo musí zůstat v chatě hlídat věci........takhle vypadal první den s ním,ještě že dorazil zbytek skupiny,jinak bychom ho asi zabily.Přestaly jsme si ho radši všímat až do třetího dne,kdy jsme se vydali do terénu najít chatu jen s mapou a kompasem.Příroda byla nádherná,prorážely jsme s holkama cestu sněžnicema,protože kluci si koupili nekvalitní sněžnice za 6 euro a mysleli si,že jim to vydrží.Fyzikovi se samozřejmě rozbily a tak se bořil šíleně do sněhu.Šly jsme napřed s holkama,že kluci s ním zůstanou.Trochu jsme se tam zratili na cestě a už se začalo stmívat a začaly se nám honit myšlenky hlavou,co když tu chatu nenajdeme.Ale nakonec jsme ji našly.Holky začaly rozdělávat oheň a my šly s Terkou hledat vodu.Najednou kluci přišli bez fyzika s tím,že to s ním jde strašně pomalu a že ho tam nechali,že se tam vrátí pro něj s dobrýma sněžnicema od nás.....Nakonec z kluků vypadlo,že jednomu je zima a druhý je unavený,takže to dopadlo tak,že jsem pro nej šla já s Terkou.Takže půl hodiny pro něj a půl hodiny zpátky už skoro za tmy.Jako by nestačilo,že jsme celý den prorážely cestu a bylo to pro nás více namáhavé než pro kluky.Takže se pak chlapi nedivte,že se z žen stávají feministky,protože dojdou ke zjištění,že chlapy už dávno nepřebujeme k přežití v přírodě.Snažím se být optimistická a doufám,že pořád se najdou správní chlapáci,kteří nasekají dřevo,udělají oheň a nenechají jít samotné holky do lesa,když už je tma :)