Déja vu

Upřímně, moc se mi sem vracet nechtělo, protože z vyhřátého pelechu ven se králíkovi nechce… Bylo úplně jasný, že tu najdu tu stejnou partu vzdělanců, v mnohém případě pokročilého věku, kteří holdují stylu života, za který se nestydí snad jedině sedmá třída základní školy na lyžařském výcviku, a to pouze v nočních hodinách. No a je to přesně tak, změny se tu nedočkáme. (Antoníno! Vrať se už!!!)

Tak poté, co jsem byla letušákem upozorněna, že jestli letim do Athén, tak už už, abych letěla, vrhla sem se pod detektor. Všude výstružná cedule, sundej si všechno a vyndej počítač, bude kontrola. Tak tam v chvatu strhávam kusy šatstva, boty, všechno mi to padá. V puse lízátko notně komplikuje celý úkon a asi jsem s ním i podezřelá. Nicméně do letadla dosupím, na mym místě žena. Nevim, že musela bejt tak efektní. Scéna kvůli tomu, že jen chci, aby si přesedla, přece nebyla nutná?! Nojo, Řekyně…

Měly následovat pokyny od letušky, jenže až po všech pantomimických znázorněních způsobů záchrany života, zahrnujících „jak vytáhnout blicí pytlík“ a podobně, sem teprv zjistila, jakou řečí to mluví. Bylo to česky, ale asi po ostravsku. Stejně rychle to zvládla i anglicky, zato demonstranti nestihli nafukovací vesty pomalu ani vytáhnout a ona už byla u bodu „děkujeme, že letíte s námi.“

Zato kapitán si dával na čas, a než z něj vypadla věta, přeletěli sme tušim celý Rakousko. O to větší mělo jeho sdělení grády. Ve zkratce: je příšerná, příšerná viditelnost, poletíme těžkou bouří. Zřejmě si to vychutnával, protože nás na to opravdu důkladně chtěl připravit. Letadlo prý se bude třást, bude zhasnuto a my se nemáme bát. Já teda nevim, co on si pod pojmem „třást“ přesně představuje, ale jestli je to ryk cestujících, tak to trefil.

„Doufáme, že cesta s námi pro Vás byla příjemná.“

Pak bylo nutné vyhledat místo, kde na athénském letišti nocují socky. Tak se stalo a byla sem s nima jedna ruka. No a jsem tu. A co jako?

Kde jste pořádní chlapi?!

Naplánovali jsme si výlet do parku Urho Kekkonen na severu Finska přes jarní prázdniny.Mělo jet 5 lidí původně,protože samozřejmě chaty v parku na přespání nejsou nafukovací.Nakonec to dopadlo tak,že nás jelo 8.O jednom členu naší výpravy jsem pochybovala ještě před odjezdem.Ale já ho nepozvala,tak jsem si říkala(naivně),že ten,kdo ho pozval se o něj postará.Ale ten kdo ho pozval se odpojil hned na začátku a španělského fyzika nám nechal na krku.Takže jsme s ním já a Terka zůstaly samy celý den do příjezdu zbytku naší skupiny.Den jsme tak nějak přežily s ním.Pak jsme si našli chatu na přespání,Terka začala rozdělávat oheň,já jsem začla zemetat zem,protože jsme se tam chystali spát a fyzik na nás vesele koukal a nic nedělal.Pak jsem začla sekat dříví a fyzik se mi po 5 minutách zeptal,jestli nechci s něčím pomoci.Tak jsem mu dala do ruky sekeru,ať to dřevo naseká.Praštil do toho takovou silou,že by ta sekera nepřesekla ani tu nejmenší větvičku!Nakonec z něj vylezlo,že nikdy nesekal dříví.....Tak jsem si tu sekeru radši vzala zpátky a poslala ho pro dřevo.Přinesl 4 polínka a zeptal se,jestli to bude stačit.Už jsem neměla sílu mu cokoliv vysvětlovat,že je jasné,že na celou noc to nestačí,tak jsem mu jen řekla,ať chodí dál pro dřevo.Šly jsme s Terkou spát na chvíli a nařídily si budíka na půl noc,že vyzvedneme na autobusu druhou skupinu.Fyzik říkal,že bude hlídat oheň,že se mu nechce spát....po 5 minutách jsme slyšely jeho chrápání :)V noci jsme vstaly,oblékly se,ale fyzik začal taky,chudák zase nepochopil,že jako někdo musí zůstat v chatě hlídat věci........takhle vypadal první den s ním,ještě že dorazil zbytek skupiny,jinak bychom ho asi zabily.Přestaly jsme si ho radši všímat až do třetího dne,kdy jsme se vydali do terénu najít chatu jen s mapou a kompasem.Příroda byla nádherná,prorážely jsme s holkama cestu sněžnicema,protože kluci si koupili nekvalitní sněžnice za 6 euro a mysleli si,že jim to vydrží.Fyzikovi se samozřejmě rozbily a tak se bořil šíleně do sněhu.Šly jsme napřed s holkama,že kluci s ním zůstanou.Trochu jsme se tam zratili na cestě a už se začalo stmívat a začaly se nám honit myšlenky hlavou,co když tu chatu nenajdeme.Ale nakonec jsme ji našly.Holky začaly rozdělávat oheň a my šly s Terkou hledat vodu.Najednou kluci přišli bez fyzika s tím,že to s ním jde strašně pomalu a že ho tam nechali,že se tam vrátí pro něj s dobrýma sněžnicema od nás.....Nakonec z kluků vypadlo,že jednomu je zima a druhý je unavený,takže to dopadlo tak,že jsem pro nej šla já s Terkou.Takže půl hodiny pro něj a půl hodiny zpátky už skoro za tmy.Jako by nestačilo,že jsme celý den prorážely cestu a bylo to pro nás více namáhavé než pro kluky.Takže se pak chlapi nedivte,že se z žen stávají feministky,protože dojdou ke zjištění,že chlapy už dávno nepřebujeme k přežití v přírodě.Snažím se být optimistická a doufám,že pořád se najdou správní chlapáci,kteří nasekají dřevo,udělají oheň a nenechají jít samotné holky do lesa,když už je tma :)

Jak se vydělává na lodi

Minulý týden jsem se vydala spolu s mojí ségrou a Katarínou na výlet do Stockholmu.Cesta vlakem do Turku byla v pohodě,překvapení přišlo až na lodi.Naše kabina byla úplně v tom nejnižším patře,tedy pod zvířatama a autama.Takže kdybychom se potopili,tak bychom byli mezi prvníma jako v Titaniku-nejchudší(studenti plus spousta Rusů s námi) umřou jako první.Další překvápko přišlo chvíli poté.Kamarádka se sprchovala a já stála na chodbě a četla si nějaké bezpečnostní pokyny,když ke mně přišel jeden podezřelý chlapík.Ptal se mi,jestli sem Ruska a tak.Nechtěla jsem se s ním moc bavit,tak jsem šla za kamoškou do koupelny(dveře tam byly neustále otevřené)a během chvilky chlápek vlezl za mnou do dámské koupelny!Tak jsem ho pěkně hezky vykopala ven,což se mu moc nelíbilo.....nicméně po dalším pozorování na lodi,kde jsme trávili noc se nám podařilo vypozorovat,že si tam jezdí některé dámy hlavně z východu vydělávat přes noc peníze.Byly jsme s holkama dost znechucené a mojí mladší ségru jsem nenechala jít ani samotnou na záchod po těchto zkušenostech.Naštěstí Stockholm je tak nádherné město,že jsme skoro zapomněli na tyto zážitky:)

Karneval

V následujícím příspěvku bych velmi rád popsal průběh právě zakončeného karnevalu, který proběhl v našem městě. Byl velmi pěkný. Největší sláva byla na programu právě tento víkend, kdy se v ulicích představily jednotlivé skupiny, které se pro tu příležitost oděly velmi nápaditě. Tyto skupiny šly ulicemi města a po cestě konali jejich členové různá alotria. Například kotrmelec, tanec, hod čepicí, hod členem skupiny, pískot na píšťalku, jízdu na kole, běh a skok. Jednotlivé skupiny se taktéž vyznačovaly jednotným kostýmem, jenž měl vždy daný motiv pro tu či onu skupinu. Tak se objevily motivy šachové, boxerské, letecké, pirátské, klaunské, páví, dětské, kuchyňské, květinové, nespecifické, ďábelské, afroamerické, rodinné, motoristické, válečné, zdravotnické, odvážné, plavecké a jiné. Daný průvod prošel městem vždy jednou, celkem dvakrát, poprvé v sobotu od šesté do desáté hodiny večerní a podruhé v neděli od jedné do chvíle, než začalo hustě pršet. Poté se velmi dobře bavící se lidé přemístili do prodejen fermentovaných alkoholických nápojů, kde řečnili a tancovali, stále ještě v namoklých kostýmech. Událost byla zakončena velkolepým ohňostrojem, připomínajícím bombardování Drážďan v roce pětačtyřicet. Já osobně jsem si karneval užil a moc rád přijedu na další ročník tohoto příjemného obyčeje.

Tajný výlet do parku

V pondělí jsem se vydala na výlet do parku Oulanka blízko ruských hranic.Rodičům se samozřejmě muselo říct,že jedeme do parku na chatu.Kdybych jim řekla vše hned na začátku,tak máma nebude tři dny spát.Jely jsme jen tři holky.Veškeré jídlo a vybavení včetně spacáků jsme měly s sebou.Příroda byla nádherná,jako v pohádce,nedá se to ani slovy popsat.Po cestě jsou takové chaty,kde se dá přenocovat.První den jsme došly do první chaty a už tam byli dva kluci z Estonska,takže pohoda.Kdyby něco,tak jsme s holkama byly v přesile:)Druhý den jsme chtěly dojít na druhou chatu,která byla asi 16 km od první.Po 5 hodinách chůze jsme nemohly najít další značky na stromech,tak jsme se radši vrátily zpět na první chatu.Nechtěly jsme riskovat,že se tam někde ztratíme za tmy v lese.Za celý den jsme potkaly akorát soba.Terén byl docela náročný,takže došlo i na sněžnice.Celkově se výlet vydařil a už plánujeme další:)

Výlet do Helsinek a Tallinu

Nevím,jestli má smysl vůbec něco psát do konce našeho pobytu tu,protože těžko Vás převálcujeme nějakýma historkama,když máte zkušenosti i s policií:)Ale tak abych nedostala černý puntík,tak napíšu pár vět o našem výletu,který se uskutečnil poslední víkend v únoru.Přijela za mnou kamarádka Denisa z Čech.Měly jsme sraz v Helsinkách v pátek s tím,že jedna noc na sobotu byla zamluvená v hostelu v Helsinkách a druhá na neděli v Tallinu v Estonsku.Počasí v Helsinkách se vydařilo a celý páteční večer a sobotní den proběhl bez komplikací.Koupily jsme se lístky na trajekt do Tallinu a v sobotu večer přijely tam.Hned v přístavu jsme se rozhodly,že si koupíme lístky na nedělní odpoledne zpět do Helsinek,protože jsme musely jet domu nočním vlakem domu do Oulu.Ale tak nějak paní za přepážkou nám oznámila,že první volný trajekt do Helsinek jede až večer(nestihly bychom poslední noční vlak).Po počátečním šoku,jsme se vydaly do druhé plavební společnosti přes celý přístav se všema kuframa.Tam nám paní řekla,že odpolední trajekt je též plný,že můžeme jet zpátky akorát v 8 ráno!Nic jiného nám ale nezbylo než koupit tyto lístky ještě pro moji kámošku Terku,která se za námi teprve plavila z Helsinek.Psychicky zničené jsme si vzaly taxíka,aby nás odvezl do hostelu.Naštěstí hostel byl nádhernej,tak aspoň něco.Takže jsme si spočítaly,že na prohlídku Tallinu máme jen 12 hodin.Plán byl jasný-nonstop noční prohlídka Tallinu:)
V klidu jsme šly na večeři a počkaly na Terku a přibližně v 11 hodin v noci jsme vyrážely na noční prohlídku.Všechny památky byly nádherně osvícené a prošly jsme celé centrum celkem rychle,tak jsme se stavily ještě v baru na jednu skleničku:)Nakonec jsme šly spát ve tři hodiny a vstávaly v půl 6 ráno,abychom se ráno ještě prošly po městě.Potkávaly jsme akorát spoustu alkoholem posilněných lidí,kteří se snažili sehnat taxíky.Těžko by nám někdo věřil,že si prohlížíme památky:)Když jsme šly ráno do přístavu,tak bylo ošklivé počasí,takže jsme usoudily,že vlastně máme akorát krásné vzpomínky na noční Tallin a ne zkažené špatným počasím.Vrátily jsme se zpět do Helsinek a protože bylo šílené počasí,vyměnily jsme si lístky a večer v neděli jsme byly doma.Shrnuto-za jeden den jsme byly v Tallinu,Helsinkách a v Oulu,celkem slušný výkon :)